Jílovice

Obecné informace

Jílovice se nacházejí 27 km jihovýchodně od Českých Budějovic na trase Trhové Sviny - Třeboň. Správní území obce tvoří Jílovice, Kramolín, Lipnice, Kojákovice,Šalmanovice, Vlachnovice. Ve vzdálenosti 3 km od Jílovic prochází železniční trať Č. Budějovice - Č. Velenice se zastávkou Jílovice nádraží.

charakter sídla: vesnice
obyvatel: 557
domů: 185 (SLDB 2001)
PSČ: 373 32
součást obce: Jílovice
okres: České Budějovice
historická země: Čechy
katastrální území: Jílovice u Trhových Svinů (6,89 km²)
zeměpisná šířka: 48° 53' 15" s. š
zeměpisná délka: 14° 43' 40" v. d.
nadmořská výška: 494 m. n. m

Obec je rozložena mezi rybníky na rozhraní třeboňské roviny a Novohradských hor. Z nejvýše položeného místa Poruby se naskýtá krásný výhled na Slepičí a Novohradské hory. Průměrná nadmořská výška v obci je 420 m n. m. Nejnižším místem je údolí řeky Stropnice. Na území obce je rybník Veský, velký cca 22 ha (dříve nazýván Velké Jitro). Nechal ho postavit slavný rybníkář Štěpánek Netolický za časů Viléma z Rožmberka.

Počasí je zde poměrně stálé a mírné. Krajina kolem Jílovic vytváří podmínky pro letní rekreaci. V celé oblasti kolem Jílovic vždy převažovalo zemědělství. V dřívějších letech se někteří lidé živili i uhlířstvím. Lesnatá krajina umožňovala pálení dřevěného uhlí a výrobu kolomazi (na Pecích byly pece na kolomaz).

Nejcennější památkou je kostel sv. Jakuba z r. 1370 s obrazem sv. Jakuba na hlavním oltáři namalovaném v r. 1858 malířem Františkem Čermákem.

Jílovice jsou i rodištěm akademického malíře Antonína Homolky (1909-64). Nejvyhledávanějsími jsou v létě a na podzim, kde je v okolí velikého pásu lesů táhnoucího se až po Nové Hrady největší ráj houbařů.

Směrem od Nových Hradů přes Šalmanovice, Jílovice, Kramolín, Kojákovice do Třeboně vede značená cyklotrasa. Pravidelné kulturní akce jsou pouť po sv. Jakubu (poslední neděli v červenci) a tradiční masopustní koleda.

Jílovice

Kostel sv. Jakuba

Pozůstatkem původní raně gotické stavby z přelomu 13. a 14. století je dodnes dochovaný jižní portál. V 15.století byl kostel upravován (z této doby pochází portál do sakristie), roku 1695 přistavěna hranolová věž, 1710 kaple sv.Jana Nepomuckého podle návrhu Pavla Ignáce Bayera a posledním výrazným stavebním zásahem se stalo prodloužení lodí v roce 1891.

Zatímco kostelní loď je polostropá, presbytář uzavírá křížová klenba s šestilistou růží vytesanou na svorníku. Nejstarší součást vnitřního vybavení představuje kazatelna z roku 1720.

Hlavní oltář z doby po polovině 18.století zdobí několik soch světců a obraz sv.Jakuba namalovaný Františkem Čermákem v roce 1858, obrazy na bočních oltářích sv. Anny a P. Marie jsou dílem Eduarda Schallera z roku 1844.

V kapli sv. Jana Nepomuckého stojí pseudobarokní oltář s novodobým obrazem světce a se sochami svatých biskupů vytvořenými kolem roku 1740. Kostel patřil původně k borovanské, později k suchdolské faře a teprve v roce 1786 byl povýšen na farní.

Ve svátek sv. Jakuba (poslední červencovou neděli) se zde pravidelně koná pouť.